ZAJÍMAVÉ ODKAZY

Kalendáře

Plakáty

Videa

Silné stránky

nástroj VIA

Literatura

Ostatní

 
 

Literatura

Nastavení mysli

Carol Dweck

Dnes už celosvětově proslulá kniha Carol Dweck, ve které Dweck rozlišuje mezi dvěma základními nastaveními mysli: růstovým nastavením mysli a fixním nastavením mysli.

Fixní nastavení mysli vychází z předpokladu, že schopnosti a talent jsou vrozené a je obtížné se jakkoli zlepšovat. Úsilí je vnímáno jako kompenzace nedostatku ve schopnostech, a pokud člověk musí vynakládat úsilí k dosažení určitého cíle, pak je to proto, že mu schopnosti scházejí. Proto lidé s fixním nastavením mysli vnímají neúspěch často velmi dramaticky, před ostatními ho tají a jejich sebevědomí může neúspěchem velmi trpět.

Oproti tomu růstové nastavení mysli předpokládá, že úspěch je dílem především úsilí, trpělivosti, tréninku a odhodlání znovu a znovu zkoušet jiné cesty k dosažení cíle a učit se z chyb.

Tyto dva diametrálně odlišné pohledy podle Dweck velmi výrazně ovlivňují to, jakým způsobem vnímáme svět, a pochopitelně interpretujeme své úspěchy a neúspěchy.

 

Co nás zaujalo:

  • Jak se projevuje fixní a růstové nastavení u vrcholových sportovců? Příklad růstového nastavení mysli? Co třeba výrok Michaela Jordana? „Nedal jsem před devět tisíc košů. Prohrál jsem skoro tři sta zápasů. Šestadvacetkrát mi svěřili vítězný hod a já minul.“

 

  • Jak se projevuje růstové a fixní nastavení mysli v pracovním kontextu? Jak souvisí růstové nastavení mysli a kreativní a inovativní myšlení? Velmi výrazně, a je to logické: kdo by se odvážil na „neprobádanou půdu“ s vědomím, že každý omyl bude „po zásluze potrestán“?

  • Zaměstnanci firem s růstovým nastavením mysli výrazně více kladně odpovídají na otázky jako:

„Lidé v této společnosti jsou důvěryhodní.“

„Cítím silnou spoluodpovědnost za budoucnost společnosti a pocit závazku k ní.“

„Lidé jsou v této firmě vedeni k tomu, aby mysleli inovativně – kreativita je vítána.“

       A co vaše firma – pěstuje kulturu géniů nebo kulturu rozvoje?

  • Jak fixní nastavení mysli neprospívá v romantických vztazích? O tom, jak čekání na „prince na bílém koni“ může trvat celý život, i o tom, že interpretace odlišností mezi lidmi jako nepřekonatelných překážek ve vztahu, čtení myšlenek a odsuzování vede vztah spolehlivě do záhuby.

 

  • A nakonec kapitola o tom, jak nepředávat fixní myšlení vlastním dětem, o tom, jak se pozná skvělý učitel a o bezpodmínečném přijetí. Jak děti chválit tak, aby je to motivovalo k dalšímu zlepšování a stimulovalo jejich přirozenou dětskou zvídavost? A naopak, jak lze spolehlivě odradit dítě a utvrdit je v tom, že pokud není nejlepší, není oč stát, že chybuje jen slaboch, a že slabiny je třeba za každou cenu maskovat?

 

Stačí si vybrat oblast, která vás zajímá nejvíce, kniha obsahuje desítky reálných příkladů. Někdy slýchám výhrady k učení Carol Dweck ve smyslu: existuje přece jen určitá vrozená míra talentu, schopností a Dweck je příliš optimistická v názoru, že se talent dá rozvíjet nekonečně a všichni se při troše úsilí můžeme stát špičkovými sportovci nebo klavírními virtuosy.

S tím nesouhlasím. Ale jsem názoru, že každému z nás by v různých situacích více růstového nastavení mysli prospělo, neboť úzce souvisí se schopností učit se z vlastních chyb i akceptací nedokonalostí u našich blízkých.

Pozitivní psychologií proti depresi

Miriam Akhtar

Jak název napovídá, kniha je určena těm, které trápí deprese a pesimismus. Nicméně se bude hodit všem, kteří občas vidí sklenici spíše poloprázdnou než poloplnou.
 

Co nás zaujalo:

  • Zajímavý pokus, který ukazuje rizika přílišného uvažování nad našimi zážitky: Tři skupiny dobrovolníků poslouchaly nahrávky klasické hudby. První skupina jen naslouchala, druhá skupina měla za úkol se cítit při poslechu co nejvíce šťastná. Třetí skupina měla zaznamenávat svůj aktuální pocit štěstí na stupnici. Co myslíte, která skupina měla z poslechu největší potěšení?
    Kdo si tipoval skupinu první, tipoval správně. Proč? Zdá se, že pokud se soustředíme příliš na zkoumání svých pocitů, může se pocit potěšení tak nějak vytratit. Čili užívat si okamžik ano, hodnotit, jestli má daná událost vliv na naši náladu ne.

  • Jak pracovala Miriam s adolescenty, kteří se léčili z problémů s alkoholem (tzv. nárazové pití, „binge drinking“) a jak může pozitivní psychologie pomoci tréninkem pozitivních emocí, optimismu a odolnosti ve srovnání s klasickou, na problém zaměřenou, terapií.

 

  • Pojem „šlapací kolo poživačnosti“ Barbary Frederickson, pojem příbuzný tzv. „hédonické adaptaci“ (v angličtině hedonic treadmill). Oba pojmy vysvětlují, proč se rychle adaptujeme na dobré věci a přestáváme si jich po čase vážit. Miriam přináší v knize účinné návody, jak se vyhnout tomuto přivykání, a jak se naučit pěstovat vděčnost.

  • Praktické ukázky zpochybňování negativních myšlenek, které jsou velmi časté u lidí s depresí - ABCDE model, představený poprvé Seligmanem v knize „Naučený optimismus“. 

 
Giving.png
Relating.PNG
Exercising.PNG
Awareness.PNG
Trying out.PNG
Direction.PNG
Resilience.PNG
Emotion.PNG
Acceptance.PNG
Meaning.PNG