Question 1

Proč na tom záleží?

Accepted Answer

Naše vztahy s ostatními jsou pro náš pocit štěstí stěžejní. Ať už se jedná o vztahy s partnery, rodinou, přáteli, kolegy či sousedy, všechny tyto vztahy přispívají k našemu pocitu štěstí. Jak říká jednoduše Christopher Peterson, jeden ze zakladatelů pozitivní psychologie: „Na ostatních lidech záleží.“ ​ Vědci se shodují na nepopiratelné roli mezilidských vztahů v našem pocitu štěstí a duševní pohody. Mnoho studií prokázalo, že jak kvalita tak kvantita našich vztahů má vliv na naše zdraví, dlouhověkost, a psychickou pohodu. Je prokázáno, že absence mezilidských vazeb má na naše zdraví stejný vliv jako kouření nebo obezita. Naopak pokud máme okolo sebe síť podpůrnou síť sociálních vazeb, má to výrazný přínos pro naši imunitu, snižuje riziko srdečních chorob a snižuje riziko výskytu duševních nemocí ve stáří.   Je jedno, jestli jde o rodinu, přátele či partnery. Důležité je:   Aby vám vztah přinášel pozitivní emoce (například zábavu, společné příjemné zážitky apod.) Abyste v něm mohli otevřeně vyjadřovat své názory a cítil se pochopení Vzájemné dávání a přijímání podpory Sdílení zážitků a zkušeností   Stejně jako jsou vztahy oboustranná záležitost, existuje oboustranný vztah také mezi štěstím a mezilidskými vztahy: nejenže nás kvalitní vztahy dělají šťastnějšími, ale šťastnější lidé mají také kvalitní vztahy a mají sociálních vazeb více. Takže, když věnujeme péči našim vztahům, zvyšujeme vlastní pocit štěstí, a když se cítíme šťastnější, čerpají z našeho pocitu štěstí naši blízcí. To jsou dvě mouchy jednou ranou!

Question 2

Vztahy jsou lidskou přirozeností

Accepted Answer

Lidé jsou od přírody společenskými tvory, a tak dává smysl, že jsou vztahy pro naše štěstí klíčové – přeci jen na něm záviselo přežití a vývoj lidské rasy. Někteří významní psychologové a biologové dokonce tvrdí, že navzdory dobře známé teorii „sobeckého genu“ (která tvrdí napříkad, že nám záleží pouze na přežití nás samých), je to právě skupina (a nikoli jednotlivec), která má z evolučního hlediska vyšší šanci na přežití, i přesto, že členové této skupiny nejsou vzájemně nijak propojeni. Zdá se, že jsme „stvořeni“ pro vztahy - zamysleme se nad emocemi, jako je láska, soucit, laskavost, vděčnost, štědrost, úsměv a smích. [3] Nebo jak neradi ukončujeme vztahy s lidmi a následně jak bolestivé to pro nás je. [10] Naše potřeba cítit spojení s ostatními lidmi – milovat a být milován, pečovat a být opečováván – je základní lidskou potřebou. [11] Někteří experti tvrdí, že schopnost přijímat lásku je jednou z nejdůležitějších lidských silných stránek. [12]

Question 3

Štěstí je nakažlivé

Accepted Answer

Každý jsme obklopen nejen blízkými vztahy, ale také širšími okruhy lidí z různých oblastí našeho života, jako je práce, společenské aktivity či místo, odkud pocházíme. Ačkoliv tyto vztahy nejsou tak hluboké, jsou důležitou součástí pro naše štěstí a spokojenost. Přítomnost sociálních vazeb v našem životě předpovídá, jak dlouho budeme žít, a dokonce ovlivňuje odolnost vůči nachlazení! Širší sociální kruhy nám poskytují pocit sounáležitosti a mají vliv na to, jak bezpečně se cítíme. Vytváření vazeb v místní komunitě přispívá nejen našemu štěstí, ale také štěstí všech okolo nás. [13] Pozoruhodný výzkum prokazuje, že štěstí je nakažlivé pro celou společnost. Naše štěstí nezávisí pouze na štěstí lidí, kteří jsou přímou součástí naší sociální sítě, ale také na štěstí těch, kteří se pohybují v té jejich. Jinými slovy štěstí se mezi skupinami šíří, jako kruhy okolo oblázku hozeného do vody. [14] K vytváření šťastnějších komunit můžeme sami přispět tím, že budeme dělat vše, co je v našich silách pro podporu našeho vlastního štěstí, ale také si uvědomovat, jaký dopad má naše chování na ostatní. I zdánlivé maličkosti, jako například přátelský úsměv či dobrý skutek, způsobí změnu – pro nás, pro lidi, se kterými přijdeme do styku, ale i jejich okolí.

Question 4

Odkazy

Accepted Answer

[1] nef (2008) Five Ways to Wellbeing. Report prepared by the New Economics Foundation for the UK Government Foresight Project, Mental Capital and Wellbeing   [2] Ryan, R.M. & Deci, E.D. (2001) On happiness and human potentials: A review of research on hedonic and eudaimonic well-being. Annual Review of Psychology, 52, 141-66   [3] Seligman, M.E.P. (2011). Flourish: A visionary new understanding of happiness and well-being. New York: Free Press   [4] Ryff, C. (1989). Happiness is everything, or is it? Explorations on the meaning of psychological well-being. Journal of Personality and Social Psychology, 6. 1069-81.   [5] Huppert, F.A. (2008) Psychological wellbeing: Evidence regarding its causes and consequences. State of the Science Review: SR-X2, UK Government Foresight Project, Mental Capital and Wellbeing.   [6] Uchino, B.N., Cacioppo, J.T. & Kiecolt-Glaser,J.K. (1996) The Relationship Between Social Support and Physiological Processes: A Review With Emphasis on Underlying Mechanisms and Implications for Health. Psychological Bulletin Vol. 119, No. 3, 488-531   [7] Dickerson,S.S. & Zoccola, P.M. (2009) Towards a biology of social support. In S.J. Lopez & C.R. Snyder (Eds.) Oxford Handbook of Positive Psychology. NY: Oxford University Press.   [8] Maisel, N.C. & Gable, S.L. (2009) For richer…in good times…and in health: positive processes in relationships. In S.J. Lopez & C.R. Snyder (Eds.) Oxford Handbook of Positive Psychology. NY: Oxford University Press.   [9] Diener, E. & Biswas-Diener, R. (2008). Happiness: Unlocking the mysteries of psychological wealth. Oxford, UK: Blackwell   [10] Baumeister, R.F. & Leary, M.R. (1995). The Need to Belong: Desire for Interpersonal Attachments as a Fundamental Human Motivation. Psychological Bulletin, 117, 497-529   [11] Deci, E.D. (1995) Why We Do What We Do. NY: Penguin   [12] Valliant, G. (2008). Spiritual Evolution: How we are wired for faith, hope and love. NY: Broadway Books   [13] Bacon,N., Brophy, M., Nguni, N., Mulgan, G., & Shandro, A. (2010). The State Of Happiness: Can Public Policy Shape People's Wellbeing and Resilience? London: Young Foundation   [14] Fowler,J. & Christakis,N. (2009) Dynamic spread of happiness in a large social network: Longitudinal analysis over 20 years in the Framingham Heart Study. British Medical Journal, 338 pp. 1-13

RELATING

Vztahy