MEANING

Smysluplnost

Lidé, kteří našli smysl svého života, jsou šťastnější, mají svůj život více pod kontrolou a daří se jim lépe realizovat své cíle. Pociťují méně stresu, úzkosti a jsou méně depresivní. Kde ale máme hledat ten význam a smysl? Může to být náboženská víra, přijetí role rodiče nebo práce, která nás naplňuje. Pro každého z nás je to něco jiného, ale jedno budeme mít vždy společné: jde o to, že se cítíme spojeni s něčím, co nás přesahuje.

Proč na tom záleží?


Psychologové zjistili, že když se cítíme být spojení s něčím, co nás přesahuje nebo s vírou v něco hlubšího, přispívá to k našemu pocitu štěstí. Studie lidí, kteří věří, že jejich život má nějaký smysl, ukazují, že tento faktor má značný vliv na pocit spokojenosti. Podle jednoho z hlavních modelů pozitivní psychologie, jejichž autorem je Martin Seligman, je SMYSL klíčovou složkou štěstí a spokojenosti.




Co znamená smysluplnost?


Pocit smyslu v životě se dá popsat jednoduše jako to, když se cítíme být součástí něčeho, čemu opravdu věříme a co nás přesahuje. Pomáhá nám to odpovědět na otázku: proč jsme tady? Často jde o něco, co jde za každodenní realitu. Pocit smyslu nás vede k tomu, o čem v životě usilujeme a na čem nám v životě záleží. Může nám pomoci dát smysl věcem, které se nám dějí, být zdrojem uspokojení a síly v obtížných časech. Pomáhá nám cítit se, že nejsme sami. Náboženská víra nebo jiné duchovní praktiky poskytují mnohým lidem onen pocit smyslu, a výzkumy ukazují, že věřící lidé jsou více šťastní a spokojeni než lidé bez víry. Náboženství a spiritualita ale nejsou jediným možným zdrojem smysluplnosti. Pro mnoho z nás představují tento zdroj smyslu naše vztahy (viz Relating) - to, že jsme rodiči, dětmi, přáteli nebo členy nejrůznějších skupin. Ve skutečnosti jeden z přínosů náboženské víry je právě možnost setkávat se s lidmi podobného zaměření. Dalším důležitým zdrojem pocitu smysluplnosti je nalezení svého „poslání“ – práce nebo činnost, která vás velmi naplňuje. Jisté je, že pocit smysluplnosti je velmi individuální. Nikdo nám nemůže říci, co nám tento smysl v našem životě přinese – smysl si musí každý z nás najít sám.




Jak najít smysl života?


Existuje mnoho různých způsobů, jak najít smysl našeho života. Pro někoho to přijde díky nějaké, většinou náročné, životní zkušenosti, jiným prostřednictvím hluboké reflexe, pokud někoho hluboce milují nebo jsou milováni a jiní naleznou smysl prostě v tom, jakým způsobem se rozhodnou přistupovat k lidem a světu kolem sebe. Každý z nás si může najít tu svou cestu, ale je důležité mít na paměti důležitost smysluplnosti zejména, pokud stojíme před velkými rozhodnutími, která se týkají naší rodiny, práce, životního stylu a priorit.

Ačkoliv nalezení toho pravého smyslu života je spojeno s něčím, co nás přesahuje, tato oblast by měla vycházet z našeho vlastního nitra. Někteří lidé svůj smysl objeví již brzy, například mají sen stát se učitelem, lékařem nebo následovat konkrétní víru. Pro mnohé z nás to může být ale celoživotní hledání. A někdy nám může cvičení, jako třeba meditace, pomoci dostat se blíže ke svým pocitům a svému hlubšímu já.

Přestože existuje mnoho důkazů o tom, že mít v životě smysl příznivě působí na naši celkovou spokojenost, je paradoxně nedostatek průzkumů o tom, jak ho najít. Některé výzkumy dokonce tvrdí, že ti, kteří se urputně snaží svůj smysl najít, mohou mít spíše sklony k úzkostem a depresi. [1] Stejně tak jako pravá láska přijde, když to nejméně čekáme a ne při jejím zběsilém hledání, podobně je tomu i se smyslem života.

Správný přístup je vědomě přemýšlet nad tím, které aktivity, lidé a přesvědčení nám přinášejí nejsilnější pocit naplnění a nadšení. Poté můžeme zkusit věnovat se více těmto věcem v našich uspěchaných životech. Často jsme tak zaneprázdnění potřebou hnát se kupředu, že na konci dne skončíme vyčerpaní, aniž bychom měli čas si uvědomit, co nás opravdu naplňuje a dává našemu životu smysl.

Někdy si to začneme uvědomovat, až s příchodem nové životní etapy, jako je rodičovství, střední věk či odchod do důchodu, nebo v traumatických momentech, kdy si více začneme vážit toho, že jsme tady a přehodnotíme své priority. Nicméně nikdy není ani příliš brzy, ani příliš pozdě na to, začít stavět opravdu důležité věci na první místo.




Co je to spiritualita?


Spiritualita neboli duchovno se zdá být jednou ze základních a univerzálních lidských charakteristik, ale je velmi osobní a subjektivní. Běžně se definuje jako pocity, myšlenky a chování, které se řídí a vycházejí z „hledání posvátného“. [2]

Chris Peterson a Martin Seligman definují spiritualitu jako univerzální sílu přesahovat smyslové a rozumové možnosti [9], přičemž poznamenávají, že ačkoli obsah konkrétních duchovních přesvědčení se může lišit, mají společný smysl konečné transcendence, posvátné nebo božské síly. [2] [6]

Existuje mnoho cest k objevování a prožívání spirituality, a to jak prostřednictvím náboženské víry, jako je křesťanství, hinduismus, islám, buddhismus atd., tak nenáboženskými způsoby skrze přírodu, meditaci nebo kreativní praktiky.




Najdi své poslání


Myšlenka „mít poslání“ měla původně náboženskou konotaci, ale v současné době je toto slovo použito v nenáboženském kontextu ve významu specifického vztahu k vlastnímu zaměstnání. [3]

Ti jenž svou práci vnímají jako poslání, která má smysl nejen pro ně samotné, ale také pro společnost, považují svou práci za příjemnou již z vlastní podstaty a mají pocit, že přispívají svému okolí, či dokonce určitým způsobem mohou pomoci změnit svět. Lidé s pocitem tohoto poslání cítí silnou motivaci vykonávat jejich práci a vnímají ji jako klíčovou součást toho, kým jsou, tedy jejich práce je podstatou jejich identity. Lidé mohou mít dokonce více než jedno poslání najednou, a to buď v průběhu svého života, nebo dokonce souběžně. [4]

Důležité je mít na paměti, že poslání neznamená nutně vysoký status či plat, může to být jakákoli role na jakékoli úrovni. Stejný typ činnosti může být vnímán jako to pravé poslání pro jednoho, nikoli však pro druhého. Bohužel mnoho lidí má tendenci považovat svou práci pouze za prostředek k dosažení cílů jako je pokrytí potřeb svých a své rodiny, a nebo za cestu k úspěchu či získání prestiže, než jako zdroj naplnění a smysluplnosti. [3]

Vnímání práce jakožto poslání je většinou spojeno s vyšší spokojeností v pracovním i osobním životě a zdraví, bez ohledu na výši příjmu, úroveň vzdělání či typ zaměstnání. U těchto lidí je menší pravděpodobnost výskytu stresu a deprese či konfliktů mezi pracovním a osobním životem. [5] Naopak nemožnost následovat své poslání bývá spojována s frustrací či výčitkami, což může narušit psychickou pohodu a pracovní výkon. [4]

Hledání poslání může mít spojitost s nerozhodností či nejistotou ohledně naší vlastní identity. Nicméně právě proto, že je práce velkou součástí našeho života, je třeba občas podstoupit trochu nepohodlí a hledání sebe sama, abychom našli svůj opravdový smysl v životě.




Reference


[1] Stegar, M.F. (2009). Meaning in Life. In S.J. Lopez & C.R. Snyder (Eds.)Oxford Handbook of Positive Psychology. NY:OxfordUniversity Press. [2] Pargament, K.I. & Mahoney, A. (2009). Spirituality: the search for the sacred. In S.J. Lopez & C.R. Snyder (Eds.)Oxford Handbook of Positive Psychology. NY:OxfordUniversity Press. [3] Wrzesniewski, A. & Tosti, J. (2005). Career as a calling. In J. H. Greenhaus & G. A. Callanan (Eds.), Encyclopedia of Career Development. CA: Sage Publications. [4] Berg, J. M., Grant, A. M., & Johnson, V. 2010. When callings are calling: Crafting work and leisure in pursuit of unanswered occupational callings.Organization Science, 21: 973-994. [5] Wrzesniewski, A. (2010). Callings. In K. S. Cameron & G. Spreitzer (Eds.), In Handbook of Positive Organizational Scholarship. NY:OxfordUniversity Press [6] Snyder, C.R. & Lopez, S.J. (2007). Positive Psychology: The Scientific and Practical Explorations of Human Strengths. CA: Sage Publications [7] Averill, J. R. (2009). Emotional creativity: Toward "spiritualizing the passions." In C. R. Snyder & S.J. Lopez (Eds.), Handbook of positive psychology. NY:OxfordUniversity Press [8] Seligman, M.E.P. (2011). Flourish: A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being. NY: Free Press [9] Peterson, C., & Seligman, M. E. P. (2004). Character strengths and virtues: A handbook and classification.New York:OxfordUniversity Press/Washington, DC: American Psychological Association. [10] Gallup(2010). Religious Americans Enjoy Higher Wellbeing. Gallup-Healthways Well-being Index.





Giving.png
Relating.PNG
Exercising.PNG
Awareness.PNG
Trying out.PNG
Direction.PNG
Resilience.PNG
Emotion.PNG
Acceptance.PNG
Meaning.PNG