Každý z nás je několikrát denně vystaven malým či velkým výzvám. Každý z nás má občas náročné období, ať už se jedná o stres, smutek, bolest či trauma. To, jak se s těmito situacemi zvládáme vyrovnat, je ale velmi individuální.

Dobrou zprávou je, že mnoho nástrojů, které nám pomáhají, abychom se my i naše okolí cítili šťastnější, můžeme aplikovat i obtížných situacích. To nám umožňuje otevřít se novým zkušenostem a přijímat nové výzvy. Díky nim si také rozvíjíme nové dovednosti, trénujeme si optimistické myšlení ohledně naší budoucnosti, důvěru v sebe sama a ve schopnost vyrovnat se s tím, co nám přijde do cesty.

Takže i když zrovna teď nečelíte žádné konkrétní výzvě, nikdy není na škodu zásobit se dalšími nástroji a technikami, jak takové situace zvládat.

1. Co je součástí vaší dosavadní „výzbroje“?

Dobré je začít inventurou nástrojů a technik, které už dnes používáte a o kterých víte, že vám fungují.

Možná vás nikdy nenapadlo, že by mohly fungovat jako „zvládací strategie“, ale každý z nás nějakou takovou má, ať už je to písnička, kterou si pouštíte, abyste se namotivovali po cestě do práce, vyběhnutí do přírody, když se psychicky necítíte nejlépe či setkání s přáteli, kteří vás umí rozveselit nebo vám dobře poradit.

Zamyslete se ale také kde jsou mezery ve vaší „výzbroji“? Možná jste za normálních okolností skvělým řešitelem problémů, ale ve chvílích, kdy nejste ve své kůži, se i sebemenší problém může jevit jako bezvýchodná situace. Možná jste přeborníkem na zvládání emocí a nálad, ale potřebujete zapracovat na stanovení cílů a plánování, jak tyto cíle zrealizovat. Čím více různých nástrojů budete ve své výzbroji mít, tím lépe se vám budou překonávat veškeré překážky, které vám přijdou do cesty.

Může se stát, že některé vaše „zvládací strategie“ vám pomáhají zejména z krátkodobého hlediska, ale nefungují tak dobře v dlouhodobém horizontu. Například zajít na skleničku, abyste si zvedli náladu po těžkém dni, vám pomůže cítit se lépe v dané chvíli, ale rozhodně ne najít příčinu problému a vyřešit ho. Zkuste zapřemýšlet, jaké další činnosti, které by vám celkově fungovaly lépe, byste mohli vyzkoušet.

2. Využívejte tento web Action for Happiness k vybudování vaší sady „nástrojů“

Porozhlédněte se na tomto webu a najdete spoustu klíčů a aktivit, které by mohly být užitečným doplňkem do vaší sady „nástrojů“. Přispívají nejen k pocitu našeho osobního štěstí a štěstí ostatních, ale také nás posilují v těžkých časech, ať už při řešení každodenních výzev či v případě větších traumat. Proč nezkusit pro začátek následující body:

Laskavost – Když pomáháte ostatním, odvedete tak pozornost od vlastních starostí. Pomůže vám to získat nadhled a uvědomit si, že i ostatní lidé mají své problémy. Být zdrojem podpory pro své blízké či lidi, kteří to potřebují, má pozitivní dopad jak na vaši celkovou spokojenost, tak na jejich.

Vztahy – Mít okolo sebe lidi, kteří nás podpoří, je extrémně důležité pro naše štěstí, a to obzvlášť v těžkých časech. Budování vztahů je klíčové.

Cvičení – Být aktivní nebo se provětrat na čerstvém vzduchu je vždy dobrý nápad, pokud se chcete cítit lépe a zahnat negativní pocity.

Všímavost – Mindfulness je skvělý nástroj k naladění se na to, jak se opravdu cítíme, zklidnění naší mysli a soustředění.

Pozitivní emoce – Znát různé způsoby, jak vylepšit naši zkušenost pomocí pozitivních emocí je užitečné zejména, abychom z nich potom mohli čerpat v těžkých časech. Dobrým a snadným příkladem je praktikování vděčnosti. A co si budeme povídat, někdy je smích opravdu nejlepší lék.

Přijetí – Někdy si naše problémy zbytečně sami ještě zhoršujeme. Můžeme si vůči těmto situacím vybudovat odolnost prostřednictvím sebepřijetí, zejména poznáním svých silných stránek a nalezením způsobu, jak si přesněji definovat a vysvětlit, co se nám zrovna děje.

Smysluplnost – Napojení se na něco většího, než jsme my sami, jako je osud, duchovno či dobročinné účely, je dalším důležitým způsobem, jak se stát odolnější.

3. Přidejte do své výzbroje psaní

Emocionálně náročné období může mít škodlivé následky na naše psychické a emocionální zdraví. Výzkum pod vedením psychologa Jamese Pennebakera ukázal, že rozepsání se o obtížích či traumatech, kterými si procházíme, vytváří příležitost pro jejich lepší zpracování, nalezení smyslu, a navíc má pozoruhodný terapeutický potenciál.

Pennebaker požádal lidi, aby každý den po dobu 15 minut psali o jejich traumatických či problematických událostech. Zatímco pro mnohé z nich nebylo příjemné vracet se k takové nepříjemné zkušenosti, rok na to ti, kteří tak učinili, byli zdravější než ta část skupiny, která měla za úkol si psát pouze běžný deník. Jeho postup je nyní využíván mnoha psychology a vědeckými pracovníky. Možná vám přijde zvláštní, že znovuprožívání obtížných zážitků a negativních emocí může být prospěšné, Pennebaker však tvrdí: „Pokud čelíme našim traumatům, už nekončíme v takzvaných psychologických příkopech. Naopak můžeme stavět mosty k významným silným stránkám, které má v sobě každý z nás.“ [3]

Takže pokud vás něco trápí, proč se o tom nezkusit rozepsat? A nezaleží na tom, zda je to na papír nebo na počítači. Pamatujte, že to děláte pro sebe, nemusíte to ukazovat nikomu dalšímu, pokud sami nechcete. Zde jsou Pennebakerovy přesné instrukce:

„Následující 4 dny bych chtěl, abyste psali o vašich nejhlubších myšlenkách a pocitech týkajících se nejvíce traumatizujícího zážitku vašeho života. Opravdu bych chtěl, abyste se v psaní nechali unést a prozkoumali své nejhlubší emoce a myšlenky. Můžete spojit své téma se vztahy s ostatními, včetně vztahu s rodiči, partnery, přáteli či příbuznými. Možná budete chtít propojit vaše zkušenosti s minulostí, přítomností nebo budoucností, nebo s tím kým jste byli, jste nebo byste chtěli být. Je možné, že budete psát o stejných obecných problémech a zkušenostech, nebo se každý den budete věnovat jinému traumatu. Vše je zcela důvěrné.“ [3]

Toto cvičení má volný formát, můžete psát cokoliv, co vám přijde na mysl.

Pro ty, kteří by tomu potřebovali dát nějakou strukturu, psycholožka Sonia Lyubomirsky vyvinula následující otázky založené na Pennebakerovu původním psaném cvičení. Pokud myslíte, že by vám mohlo pomoci si o tom promluvit s blízkou, důvěrnou osobou či členem rodiny, mohou být tyto otázky užitečným vodítkem. [4]

• Nejprve se musíte zcela otevřít tomu, že vaše ztráta nebo trauma vám způsobila velkou bolest či utrpení. [4]

• Poté zapřemýšlejte nad tím, co jste udělali v tomto těžkém období, nebo v reakci na něj, na co jste pyšní. [4]

• Zvažte, jak moc vás tato ztráta či trauma v životě posunula. Např.: myslíte si, že jste tím získali nový úhel pohledu na život? Jste nyní soucitnější, vděčnější, citlivější, trpělivější, tolerantnější nebo otevřenější? [4]

• Jakým způsobem vaše trauma či problém pozitivně ovlivnily vaše vztahy? Posílily se díky tomu některé z nich? Staly se důvěrnější, intimnější nebo vám poskytly více podpory? [4]

• Co jste se díky této zkušenosti naučily a jak byste to zužitkovali do budoucna?

1. Vaillant, G.E. (1992),　Ego Mechanisms of Defense: A Guide for Clinicians and Researchers, Washington, DC, American Psychiatric Press

2. Niederhoffer, K.G. & Pennebaker, J.W. (2009) Sharing one's story: On the benefits of writing or talking about emotional experience. In S.J. Lopez and C.R.Snyder. Oxford Handbook of Positive Psychology. NY:Oxford University Press

3. ibid, page 630.

4. Lyubomirsky, S. (2008).　The How Of Happiness: A Scientific Approach To Getting The Life You Want. New York: Penguin Press. p.166.